29. 8. 2025

Tábor Syrov 2025

Další rok utekl jako voda, a tak jsme se plní očekávání z letošního tábora mohli opět setkat na louce u obce Syrov. Všechny přijíždějící přivítala nová dominanta, prostorná dřevěná kuchyň, jejíž samotná stavba probíhala během mnoha pracovních víkendů v uplynulém roce, přičemž přípravy začaly již mnohem dříve.

 

1.    týden

Až 10 dětí si poprvé vyzkoušelo bydlení v tee-pee. Jakmile se jim povedlo si svůj prostor vybavit, mohly začít připravené programy. Podsadové stany v prvním týdnu obývala Medvíďata, neboli skupina dětí předškolního věku, která měla vlastní táborový program, oddělený od toho našeho. Proto byl tento čas určen především ke stmelení kolektivu skautů a skautek (v tomto kontextu bráno jako věková kategorie odpovídající druhému stupni ZŠ). Za zmínku stojí např. družinový výlet, na kterém členové sami vyrazí přespat mimo tábor. Výlet byl ozvláštněn podmínkou, že si každý může s sebou vzít jen 10 věcí, na kterých se ve družině předem dohodnou. Dalším takovým programem byla stavba velkých dřevěných konstrukcí ve tvaru písmene A, tzv. soch Moai, inspirovaných památkami na Velikonočním ostrově. Na vrchol konstrukce jsou přivázány 4 provazy a jeden člověk stojí na příčce. Zbytek zúčastněných spolupracuje a synchronně natahuje či povoluje provazy tak, aby konstrukci rozchodil.Sochy Moai

Odjezd Medvíďat

První týden končí, nově přijíždějící vlčata a světlušky (věková kategorie odpovídající prvnímu stupni ZŠ) se stěhují do stanů po Medvíďatech a všechny čeká slavnostní táborový oheň. Tomu předchází večerní nástup, na kterém vedoucí Medvíďat – jmenovitě Aurora, Karavela, Lišák, Maite, Sven a Šotek – obdrželi ocenění Březového lístku 1. stupně. Jde o projev uznání za práci s dětmi udělovaný napříč organizacemi.

Celotáborová hra

Příjezd vlčat a světlušek znamenal i to, že se mohla rozjet celotáborová hra. Jde o příběh, který pomocí jednotlivých her a dalších doprovodných prvků doprovází celý tábor. Letos se poprvé kromě vedoucích podíleli na přípravě i starší skauti a skautky, konkrétně se k Breyovi, Merkovi a Stenovi přidali Kopčem, Winti a Aurora. Za téma tábora si zvolili Pána prstenů a zpracovali nejdůležitější momenty z filmové trilogie. Dokud programy neztratí svůj přesah, tak celotáborovou hru považujeme za atraktivní nástroj, který dokáže programy oživit a učinit zapamatovatelnějšími.

Workshopy

Dalším oblíbeným programem každého tábora jsou tzv. workshopy. Vedoucí nejen z našeho oddílu, ale i z oddílů vlčat a skautů, s nimiž táboříme dohromady, si připraví různorodé aktivity často vycházející z jejich osobních zájmů. Účastníci si vyberou dva programy, které je lákají nejvíce, a na ty se zapíšou. Tedy pouze jestli není naplněná kapacita, v tom případě musí zkusit štěstí jinde. Děti tak téměř zaručeně zažijí něco, co je zajímá, a mají možnost poznat nové vedoucí či jiné účastníky tábora, se kterými často nepřichází do kontaktu. Za Fénix jsme letos nabídli tančení Moravské besedy, akrojógu, švédskou hru kubb, kreslení postav nebo matematické zajímavosti.

Tvořivé programy

S mladšími dětmi jsme se letos soustředili především na okruhy tvořivosti a zdravovědy. Na výrobu jmenovek na stan jsme vystříhávali obrázky z časopisů, malovali jsme vzory na dřevěná ramínka, která jsme následně lakovali a používali na naše skautské kroje, a řezáním a broušením dřeva jsme se snažili vytvořit dřevěné kostky, které jsme však kvůli chybě měření nemohli dokončit. Úspěch slavil i program, na kterém si členové vylosovali lístečky s podmínkami a těmi se museli řídit při vymýšlení nové vlastní hry.  Náš harmonogram tak obohatily kohoutí zápasy a pomoc vílám v zachraňování lesa.

Výroba kostky

Puťák

Táborovou rutinu přerušil putovní výlet do okolí, tzv. puťák. Dvěma autobusy jsme dojeli do Kejžlic a vydali se po zelené turistické cestě k Vorlovské myslivně, místu s dlouhou skautskou historií. Zahráli jsme si hru o orientaci v mapě zapadající do příběhu Pána prstenů, po které následovala cesta na místo, na kterém probíhal vůbec první skautský tábor u nás, kde jsme ve stanech i přespali. Další den nás čekala prohlídka zatopených lomů v okolí Lipnice nad Sázavou, v jejíchž kulisách vznikl národní památník odposlechu, lépe známý jako oči, ústa a ucho vytesané do skály. Zatímco vlčata a světlušky se se svými vedoucími vydaly zpět do tábora, starší část oddílu pokračovala směr Světlá nad Sázavou.

Odchod na puťák

Loučení

Začala poslední třetina tábora a museli jsme se rozloučit s vedoucími Stenem a Barčou. Ti svůj týden na táboře trávili s nejmladším účastníkem tábora, ani ne půlroční dcerou Klárkou, a přesto se zvládali věnovat i členům oddílu.

 Baru a Klárka

Výzvy

Realizace svých připravených programů se dočkali i starší skauti a skautky. V pozadí všech programů mohly děti plnit samostatné výzvy. Cílem výzev je dobrovolné překonávání svých fyzických, ale především psychických schopností. Letos byl výběr široký, ke klasickým výzvám, jako je mlčenka, hladovka, ranní otužování, noční bdění, půlnoční koupel nebo výsadek, přibyly i návrhy samotných dětí, např. 24 hodin bez používání rukou. Ti, kteří si splnili určitou kombinaci výzev, pak získali novou oddílovou nášivku, tzv. Tři pera fénixe, kterou můžou hrdě nosit na pravém rukávu svého skautského kroje.

Vysoká lana

Jsme rádi, že jsme i letos mohli přivítat skautské absolventy Lanáče, kurzu na stavbu lanových překážek. Připravili si pro nás dvojici disciplín určených k překonávání strachu. Zkouškou odvahy byl skok z plošiny 13 metrů nad zemí, při kterém člověk zažil volný pád, než ho jištění zpomalilo!  Druhá plošina se nacházela přibližně v poloviční výšce, přesto mohla dobrovolné zájemce potrápit. Druhou překážkou byla tzv. šalina, tedy přechod z jedné strany lana na druhou, během kterého se účastník musel přechytávat z madla na madlo. To vše samozřejmě několik metrů nad zemí a v úvazku.

Vysoká lana

Pokladovka

Posledním programem na táboře je tzv. pokladovka. Děti rozdělené do skupin luští šifry, které je dovedou na další místo. Jakmile po celodenní cestě najde skupina namísto šifry odměnu, jejich zkouška logického myšlení, orientace a samostatnosti je úspěšně dokončena. Tento rok ke sladkým odměnám přibyl i prsten z 3D tiskárny jako vzpomínka na letošní celotáborovou hru.

Bouračka

Louka se musí vrátit do původního stavu, zbytek dní je tedy dedikován bourání tábora. Na pomoc přijíždí i spousta rodičů. Pro všechny pracanty je na poslední táborový večer za odměnu připraven slavnostní oheň. Dobrá nálada je podporovaná kytarami, zpěvem a scénkami. Součástí večera je i udělování dalších Březových lístků, což pro jejich nové nositele bylo velkým překvapením. Z našeho oddílu si ocenění 1. stupně zasloužili vedoucí Zvonilka a Merko, 2. stupeň pak přijali vedoucí Brey a Rolf.

Závěr

Na letošním táboře bylo obrovské množství lidí v nových pozicích, na které si teprve museli zvykat, a ani deštivé počasí nám činnost neusnadňovalo, přesto můžeme považovat tyto 3 červencové týdny za úspěch. Mnohokrát děkuji všem rodičům za důvěru, všem dětem za zápal a všem vedoucím za spolupráci. Všichni se těšíme na to, jaké příběhy napíšou další společné skautské akce. Další fotky naleznete na střediskové galerii (galerie.trinactka.com), pro více momentů nejen z tábora navštivte náš Instagram @fenix.bosonohy.

David Buček – Rolf, styčná osoba za oddíl Fénix na táboře 2025