• Podzimní výprava 2016 - Tišnov
    Podzimní výprava 2016 - Tišnov
  • Výprava do Křtin 22.-23.1.2017
    Výprava do Křtin 22.-23.1.2017
  • Tábor 2013
    Tábor 2013
  • Strážná - říjnová výprava
    Strážná - říjnová výprava
  • Tábor 2013
    Tábor 2013
  • Tábor 2012
    Tábor 2012
  • Výprava do Olomouce
    Výprava do Olomouce
  • Výprava do Olomouce
    Výprava do Olomouce
  • Výprava do Olomouce
    Výprava do Olomouce
  • Výprava do Olomouce
    Výprava do Olomouce

Zápisky a fotky

Skautský rok 2016/2017 - Zápisy z kroniky

VÝPRAVA 21.-22.1. 2017 DO KŘTIN - "SNĚHOVÉ RADOVÁNKY  S HORYMÍREM A ŠEMÍKEM"

Účast: Rolf, Wooki, Jirka, Elan, Asha, Gízis, Liška, Tygřík. Vedení: Zorka, Sten, Raymond

 

Sobota 21.1.

Po srazu V 8,15 u Orlovny jsme jeli autobusem, tramvají a opět autobusem do Křtin. Dnes ráno bylo mínus osm stupňů, ale nikdo, pokud byl zdravý, nechyběl! Odložili jsme si ve skautské klubovně ve Křtinách krosny a do malého batohu jsme si dali určené věci. Opět jsme vsedli na autobus, odjeli do Jedovnic a vyrazili po žluté značce zpět do Křtin. Cestou jsme hledali různé stopy, hráli hru na přehazování míčku mezi týmy, kterou vyhráli kluci, následovaly souboje na "kladině", také jsme stavěli "Šemíka" ze sněhu. Tým kluků postavil spíš psa, holky spíš ovci. Po cestě jsme hráli hru na rychlou reakci - "Na vlka", dále hru, při které jsme nesměli říct ANO ani NE. Dali jsme si na sluníčku oběd, házeli na cíl, nebo hráli hru, při které jsme si procvičili azimuty. Opět vyhráli kluci. Po asi 8mi kilometrech jsme došli do Křtin, dali si polévku v restauraci a šli objevovat odpovědi na 13 otázek o krásném křtinském chrámu Panny Marie. Ještě před večeří jsme bobovali nad klubovnou (jezdilo to parádně) a pak si dali večeři - těstoviny se sýrem a kečupem, horký čaj. Večerní program byl zajímavý - dramatizovali jsme pověst  O Horymírovi a Šemíkovi - kterou pro změnu vyhrály holky. Také jsme hráli hru "Tajné znaky" a zpívali písničky se sóly na Vozembouch. Pak jsme si už jen stihli vyčistit zuby a šli spát.

Neděle 22.1.

Ráno po rozcvičce, snídani  a loupání brambor jsme šli hrát městskou hru o zlatokopech. Hledali jsme podle mapky šifry, které nám napověděly, že máme jít do lomu asi 1 km od nás. Jedna skupina to nestíhala, a tak si musela zabobovat už  v půli cesty k lomu. Druhá skupina se k nim pak přidala. Když jsme se vrátili, dali jsme si dobrý oběd - rajskou polévku, domácí sekanou, brambory, okurku a mrkev, všichni dostali do termosky horký čaj. Pak jsme společně co nejlépe uklidili a odjeli zpět k Orlovně. Výlet se mi moc líbil a byl velmi povedený.

 

                                                                                                     Rolf, 10 let

Cvrčkův memoriál 15.-16.10.2016

Účast: Zorka, Raymond, David, Wooki, Asha, Rebeka, Jiřík, Lili, Wakan, Gízis, Pampeliška

V sobotu jsme se sešli před Orlovnou v plném počtu. Autobusem, šalinou a vlakem jsme dojeli do České a spěchali k našemu srubu na Strážnou. Došli jsme poslední. Bylo nás tam moc - světlušky a vlčata, skauti i skautky z lužánecké třináctky. Kitty nám řekla, že holky se mají ubytovat v pokoji vlevo a kluci vpravo.

 Na nástupu jsme se dozvěděli, co všechno v závodě bude a co si máme vzít s sebou. Některé disciplíny byly i mimo trať (rozdělávání ohně, spolupráce, šifry, výtvarné tvoření, pozorování přírody a výrobek). Byli jsme rozděleni podle šestek. Káňata šla o něco dřív než Grizzlíci. Jako první bylo uzlování a zatloukání. Dále byla orientace, historie, fitko, rostliny a živočichové. U zdravovědy jsme se rozdělili na dvě skupiny. Já, David a Jirka jsme měli ošetřit bodnutí včelou a krvácení z nosu, Wooki a Rebeka puchýř a spáleninu. Nakonec jsme obvazovali podvrtnutý kotník. Když jsme se vrátili, tak nám Kitty stopla čas. Pak jsme šli na ostatní stanoviště mimo trať. Nejlepší byla spolupráce. Měli jsme zabalit vajíčko tak, aby se nerozbilo, když spadne. Nasbírali jsme co nejvíc mechu, Wooki a David stavěli kulatou proutěnou kostru. Ještě jsem poradila Wookimu, aby to zabalil co nejvíc do papíru. Když to Kitty pustila (asi ze tří metrů), byli jsme moc zvědaví, jestli vejce prasklo nebo ne. Nakonec nám to křaplo, ale protože jsme spolupracovali, tak jsme uspěli.

Večer jsme kreslili komiks a hráli večerní hru. Měli jsme z firem ukrást součástky na satelit, který jsme měli sestavit. Ten měl sloužit ke komunikaci s mimozemšťany, kteří nám vypli elektřinu, protože si mysleli, že jsme zlí. Bylo to moc napínavé, ale nakonec se nám vše podařilo.

Po ukončení hry jsme se převlékli do krojů, protože David měl skládat skautský slib. Také dostal přezdívku ROLF. Všem se slib moc líbil. Bylo celkem teplo, vítr tajemně foukal v korunách okolních stromů, ohníček pěkně plápolal... Pak jsme šli potichu spát, protože ostatní už dávno usnuli. Jen Sten s Raymondem hlídali a nakonec uhasili připravenou vodou ohníček, aby neublížil lesu.

V neděli ráno jsme měli, jako vždy, rozcvičku.Hráli jsme banánky v čokoládě. Po snídani hrály světlušky "Československo má talent". Vyhrála docela malá světluška. Dokončili jsme disciplíny, které jsme včera nestihli. Také jsme si přečetli nejlepší pozorování přírody a básničky, prohlédli si nejlepší výrobky a výkresy. Pak byl nástup a vyhodnocení Memoriálu. No a naše dvě šestky všechno vyhrály, tedy první šestka - Káňata -  měla jen o dvě desetiny bodu více, než ta druhá - Grizzlíci. Dostali jsme krásné diplomy, vyšívané odznaky a deskovou hru o českých hradech, což se nám zrovna hodí do celoroční etapové hry. Byla to velká sláva a my měli obrovskou radost. Pokřik Fénixu zněl opravdu velkolepě. Na schůzce budeme určitě oslavovat! Snědli jsme skvělý oběd a dostali svačinku na cestu. Protože nás bylo hodně, tak moc dlouho netrvalo a bylo uklizeno. Pak už jen honem na vlak a domů, oznámit rodičům naše vítězství. Výlet byl skvělý!

                                                                                                                         Asha, 11 let

Fotografie ze skautského roku 2014 sledujte zde

Fotografie z tábora 2013 sledujte  zde

Video z tábora 2013 ke shlédnutí zde

 Fotografie z akcí šk. roku 2012/13 sledujte  ZDE 

Ještě když jsme nepsali klasickou kroniku, tak jsme psali na web:  


Podzimní výprava  9.-11.11.2012

V pátek 9.listopadu jsme vyrazili na Strážnou. Když jsme dojeli do srubu, vybalili jsme věci a uvařili večeři. V sobotu ráno jsme začali hrát různé hry, např. „na buldoky“ nebo jsme závodili v rychlosti vyběhnutí do svahu (vyhrál Draco). Po skončení hry jsme se naobědvali a pak si hráli „na detektivy“. Na pěti stanovištích jsme dostali úkol, kterým jsme získali potřebnou informaci. Do tabulky jsme doplnili číslo a barvu domu, národnost, oblíbené zvíře, povolání. Zjistili jsme, že pachatelem je německý fotograf, který se jmenoval Bubo. Před večeří jsme si připravili scénku a pak ji předvedli. Ale když jsme byli v polovině „Lakomé Barky“, venku přistálo UFO. Divadlo jsme museli přerušit, obléci se, vzít baterky a jít zachraňovat planetu Zemi. Takto jsme získávali DNA mimozemšťanů: Přišli jsme ke zraněnému ufonovi, který měl na sobě stálesvítící barevná světla a on nám měl dát svou DNA. Ale byl tu háček! Také tu byli ufoni, kteří nebyli zranění a poznali jsme je podle blikajících červených světýlek. Pokud nás zdravý ufon chytil, museli jsme mu odevzdat jeden z pěti životů. Když jsme ukořistili kousek jejich vesmírné lodi a měli dostatek DNA, mohli jsme je zajistit. Dokud nepošlou signály o pomoc na domovskou planetu, můžeme jim posvítit do očí a tím je zničit. Zneškodnili jsme je všechny, ale stihli vyslat signály do vesmíru. Jak to dopadlo? Nikdo neví, jestli nepřiletí jiní…
Plní zážitků jsme šli spát a v neděli po snídani si zahráli několik her a po obědě se vydali na vlak do Brna. Jako suvenýr na památku jsme přivezli lampionky, které jsme si na výletě sami vyrobili.

Zapsal:Coran

 

 

Zápis ze schůzky 23.10.2012
Na začátku jsme schůzku zahájili. Přišli tam: Tan, Lily, Čirika, Talos, Coran, Draco, Ikar, Anežka, Sodži, Aira, Wapiti, Eridan
Sodži nám vysvětlil, jak můžeme získat „ševrony“ k celoroční hře. Ševrony budeme potřebovat, abysme se dostali na svoji planetu. Za ty ševrony musíme ještě projít bránou. A když nemáme všechny, tak nás tam nepustí strážci. Je jich dohromady 12. Někteří z nás už nějaký dostali za bodování a Čirika ještě jeden za hry. Potom jsme všichni dodělávali, nebo začali dělat planety a hráli jsme Smolíčka. Smolíček byl Draco, Ikar a Talos. Talos byl hodně rozhejbanej.
Pak jsme šli do tělocvičny a hráli eskymáckou vybíjenou. Pořád jsme se snažili trefit Sodžiho. Spojil jsem se s Talosem, Coranem, Dracem a Ikarem a několikrát se nám to podařilo.
Až jsme se vrátili nahoru, Sodži nám řekl, co budeme hrát za divadlo. Hrát je budeme v Orlovně. Rozdělili jsme si role. Lily a Eridan a Anežka jsou děcka učitele, Talos je učitel, Draco prezident, Ikar hraje mrtvé prasátko, Wapiti hraje živé prasátko. Já hraju Kubu a Čirika je učitelka a Aira prezidentka. Coran je farmář.
Nejvíc nás bavila vybíjená.
Potom jsme zakončili.
Napsal Tan a Lili

 

 

Cvrčkův memoriál 

V sobotu 13.října jsme se hned ráno vydali na Strážnou. Jeli jsme autobusem, tramvají i vlakem. Z oddílu Fénix nás bylo 6, proto jsme udělali 2 tříčlenná družstva. Dostali jsme soutěžní kartu a začali jsme plnit dobrovolnou disciplínu – rukodělky. V našem týmu Waika a já (Coran) jsme vyřezávali, Tan kreslil tužkou. Stihli jsme to dokončit úplně přesně a hned jsme mohli vyběhnout na trať s Thorem. Na stanovištích nás čekali úkoly: „Týmová spolupráce“, „Zdravověda“, „Rozdělávání ohně“, „Skautská historie“, „Orientace s mapou“, „Šifry“, „Určování rostlin“. V cíli jsme nakreslili plakát o znečišťování přírody a o tématu jsme něco řekli.Při nástupu se vyhlašovaly výsledky a Grizzlíci byli druzí, Kamzíci soutěž vyhráli. Radost Fénixu byla veliká! Dobrou zprávu jsme zatelefonovali Zorce, která byla v lázních a určitě nám držela palce.

Zapsal:Coran

 



Schůzka 19. 9. 2012


Přivítali jsme se stiskem rukou a pokřikem, a šli jsme do tělocvičny. Tam jsme hráli hru na želvy a zachránce. Ta se hraje tak, že želvy chodí na kraba a zachránci je obrací. Želvy byly dost legrační. Pak jsme hráli eskymáckou vybíjenou. V té šlo o to, že když někdo někoho vybil, tak ten vybitý si šel sednout a když vybili toho, kdo vybil toho, co si šel sednout, tak se ten, co seděl, vrátil zpátky do hry, a na jeho místo si šel sednout jeho původní výbijce. Pak jsme hráli štafetu. V té šlo o to, že jsme hodili míček do disku, oběhli jsme další disk, hodili ho Sodžimu, běželi pozpátku a první zvedl míč. Všichni jsme hodně fandili. V této hře vyhráli Gryzlíci. Nakonec jsme hráli hru na čísla a ta spočívala v tom, že jsme si ve skupinkách rozdali čísla, pak Sodži řekl číslo a z každé skupinky vyběhl ten, kdo měl toto číslo, a běžel do středu k míči, vzal ho a snažil se dostat i s míčem za svoji čáru. Pokud to dokázal, jeho skupina měla bod, ale když ho protivník souběžně běžící chytil, tak získal pro svoji skupinku bod on. V této hře taky vyhráli Gryzlíci. Pak jsme šli nahoru a zpívali jsme. Sodži nám hrál na kytaru. Při tom se mi vybavila vzpomínka na prázdniny a nejlepší tábor. Předposlední aktivitou byla hra „ Na pamatováka“. Dostali jsme malinký obrázky Šerchána a Sodži měl velkého Šerchána. Na něj položil mince velké i malé. A my jsme si museli zapamatovat, kde jsou, během jedné minuty. Pak to Sodži zakryl a my jsme mince zakreslovali, jak jsme si je pamatovali, na hrací plánek. Nakonec se hra vyhodnotila a přidělily se body. Nejlepší byl Talos. Na konec jsme se učili i opakovali si uzly. Pak jsme se rozloučili stiskem rukou a pokřikem, a šli jsme domů. Na schůzce to bylo super. Líbilo se mi všechno, a nejvíce jsem si užila taky všechno, ale hodně jsem se nasmála u želviček.
Zapsala: Waika



Středeční schůzka 12.9.2012


Přivítali jsme se. Potom jsme šli do tělocvičny hrát hru“ Na sluch“. Sodži hodil kuličku a my jsme museli mít zavřené oči a ukázat kde kulička je. O něco později jsme hráli hru „Na mraveniště“, to spočívalo v tom, že byly tři druhy lístečků a my jsme pro ně museli běhat. Pro žlutý se muselo běhat po třech, pro oranžový po dvou, a pro růžový po jednom. Po hře jsme šli nahoru do klubovny, a tam jsme hráli další hru. To jsme museli jít s tužkou a papírem, kde byly dané kytky a my jsme museli uhádnout která je která. A nakonec jsme hráli na Smolíčka Pacholíčka, to spočívalo v tom, že ten kdo byl Smolíček měl zavázané oči a chytal děti okolo stolu, ale ten kdo nebyl Smolíček se nesměl pustit stolu. Na konec jsme se rozloučili společným stiskem a pokřikem, a šli jsme domů. Všem se na schůzce moc líbilo. Byla to velká zábava.

Zapsala:Waika


 

Výprava do MIKULOVA 27.-29.dubna, aneb to nejkrásnější počasí na nej místě jižní Moravy
V pátek odpoledne jsme se vydali na výpravu do Mikulova. Sraz byl u Orlovny, z hlavního nádraží z 2.nástupiště a 2.koleje jsme jeli vlakem, pak i autobusem a v Mikulově se ubytovali ve skautské klubovně. Když jsme šli na průzkum Mikulova, tak jsme si zahráli hru na náměstí, kdy si skupinky dětí vzájemně nachystaly nějaký poklad (žvýkačku, sušenky, vzkaz) a nakreslily k němu mapu. Do večerky jsme si stihli zahrát spoustu dobrých her. Ještě před večerkou jsme si udělali procházku na zámek a park. Kochali jsme se výhledem na Mikulov a okolí, na krásně nasvícený zámek i vzrostlé stromy v jeho blízkosti. Cestou zpátky do klubovny jsme vyzkoušeli vzájemnou důvěru, kdy jeden z dvojice vedl druhého – ten nic neviděl. U Dietrichsteinské hrobky jsme znovu mohli otevřít oči a začala stezka odvahy. Cestou zpět do klubovny jsme si museli u svíčky přečíst příběh+otázku a napsat odpovědi, nad kterými se každý určitě zamyslel. Já jsem do klubovny dorazil jako první, byl jsem tam sám, všude tma a nebýt svíček – nebojím se přiznat – opravdu bych se hodně bál. Proto mi přišlo vhod nenadálé Sodžiho povzbuzení:“Corane, v pohodě!“ Po splnění zajímavé stezky odvahy v blízkosti hrobky jsme si zalezli do spacáků.

Po sobotní snídani jsme popojeli do Dolních Věstonic a odtud se šlo pěšky na Dívčí hrady (Děvičky). Zříceninu jsme prozkoumali i se sklepem. Když byl čas na svačinu, na kopci jsme si nachystali pohoštění. Každý přiložil ruku k dílu a chlebíčky byly raz dva hotové. Jen nám nepřál silný vítr, který odnášel i kšiltovky. Později odpoledne na Sirotčím hrádku jsme hráli výbornou soutěž na poznávání hub, rostlin, stromů, lesních živočichů, ptáků a značek. Všichni jsme se něco dozvěděli a i ostatní kolemjdoucí se zajímali o naši hru. Pak jsme se šli do klubovny posilnit večeří.

V neděli po snídani a rozcvičce jsme ještě navštívili Svatý kopeček s křížovou cestou. Zde jsme si zahráli bojovou hru, kde jsme dobývali hrad. Principem to bylo podobné jako vlajkovka, s tím že jedni měli za úkol vlajku ukořistit a ti druzí ji bránit. Po splnění poslední soutěže jsme spěchali na autobus.
Určitě se nám všem na Pálavě líbilo nejen kvůli krásnému slunečnému počasí, ale i díky perfektně připravenému programu!
 

 Zapsal: Vojta - Coran

 První jarní výprava 10.-11.3.2012

V sobotu 10.března jsme jeli vlakem do Nedvědice, odtud jsme šlapali asi
5 km za Chlébské na skautskou chatu. Cestou jsme luštili šifry – Kamzíci a Grizzlíci mezi sebou soutěžili, kdo dřív odhalí zašifrovanou zprávu. Kdo neznal způsob luštění mřížkou, tomu dali šestníci nápovědu (tabulku s POLSKÝM KŘÍŽEM). Tajenkou byly turistické značky, některé jsme hledali i v mapě. Jakmile jsme dorazili za naši základnu, tak jsme se posilnili obědem. Pak jsme hráli hry v okolním lese. Před večeří jsme si nachystali matrace a spacáky, pak s chutí snědli společnými silami uvařený bramborový guláš. Následovala hra „Kufr“ – Grizzlíci napsali 10 slov a Kamzíci je hádali a pak se družinky vyměnily. Nejnapínavější akcí dne byla stezka odvahy. Někteří z nás ze jí zúčastnili poprvé v životě, ale nebylo třeba se obávat žádného hororového scénáře. Na svíčkami osvětlené stezce nás vábila k cíli píšťalka a každý si odnesl od Gill – vlastně od kouzelného skřítka – lísteček se sdělením. Pak jsme si zalezli do útulného podkroví.

V neděli jsme posnídali zásoby z domu a opět si na louce hráli hry – přetahovanou, přeskakovanou. Hlavní hrou bylo 6 disciplín a měli jsme dostat 2 figurky do domečku „Člověče, nezlob se“. Vítězem se o 3 políčka stali Kamzíci. Zkoušeli jsme i dovednost v rozdělávání ohně, oběma skupinkám se podařilo napnutý provázek přepálit. Pak jsme poobědvali rizoto, které nám Zorka uvařila a začali jsme s úklidem chaty. Odpoledne jsme si ještě zazpívali u kytary a vydali se na cestu zpět k vlakovému nádraží. Na výpravě nám přálo počasí a všichni si odnášíme bezvadný zážitek.

 

BRKOLO 18.2.2012

V sobotu 18.2. jsme se ráno vydali autobusem a tramvají do Brna. Tam jsme šli do katedrály Petrov, kde jsme měli prohlídku kostela a odkud byl start orientační hry. Cílem soutěže bylo zachránit město od smrtelného viru získáváním věcí na záchranu. Plnili jsme úkoly na různých stanovištích v centru města. Když jsme hádali otázky, řešili šifry i při přesunu ulicemi nás chytali „chytači“. Ti nám dávali otázky a my jsme museli odpovídat. Když jsme neznali odpověď, ptali jsme se kolemjdoucích. Zajímavé bylo třeba to, že jsme procházeli úplně tmavým sklepem, kde jsme se drželi pomocného provázku. Hledanou lékárničku jsme našli. Cestou jsme zavítali na výstavu výrobků z různých papírových ruliček. Neměli jsme dost času na dokončení celé soutěžní hry, ale i tak jsme si užili zajímavý výlet.

Autor: Vojta 

Schůzka 3.11.2011

Na dnešní schůzce jsme někteří poprvé přišli ve skautské košili a šátku. Nejdřív jsme hráli hry v tělocvičně – s novinovými míčky. Závodili proti sobě „Grizzlíci“ a „Kamzíci“, zvítězili „Kamzíci“. U stolu jsme si povídali o tom, kdy vznikla Československá republika a namalovali jsme vlajku. Už všichni víme, že datum je 28.října 1918 a vlajka má červenou barvu dole, bílou nahoře a modrý klín vlevo je do poloviny vlajky. Pak jsme si udělali test, co víme o minulosti. Na konci schůzky jsme si s kytarou zazpívali písničku a pokřikem Fénixe jsme se rozloučili. 

Autor: Vojta

 


Výprava do Olomouce - 28.-30.10.2011

V pátek jsme se sešli v Bosonohách a vyrazili na vlak,který nás dovezl do Olomouce.Když jsme došli na základnu,tak jsme se ubytovali a pak jsme si venku zahráli hry.Nejvíc se mi líbíla hra na honěnou.Potom byla večeře a šli jsme spát.
V sobotu ráno byla rozcvička,snídaně.Celé dopoledne jsme hráli hru po celé Olomouci,hledali jsme krabičky s otázkami
a do sešitu jsme zapisovali odpověď.Při hře jsme byli v kostele a to se mi líbílo.Pak jsme vrátili na základnu ,kde nám Zorka uvařila dobrý oběd a pak byl polední klid.Načerpali jsme sílu na odpolední sportovní hry a pak jsme se šli vyřádit do aquaparku.Tam se mi strašně líbilo.Pak byla večeře a po večeři bylo vyhodnocení hry.A pak jsme si zazpívali písničky,na kytaru nám hráli Žblebt a Sodži a to se mi moc líbilo,protože ráda zpívám.A pak byla večerka a šli jsme spát.
V neděli ráno jsme si zacvičili na rozcvičce,nasnídali se a pak jsme si uklidili a sbalili věci.Šli jsme ke klášteru,kde jsme hráli hru,určovali jsme vzdálenost kamenů.Cestou na základnu jsme hráli hru na sochy.Pak jsme se naobědvali a vyrazili na vlak a jeli domů.Výlet se mi moc líbil,užili jsme si spoustu legrace a už teď se těším na další výlet a dobrodružství.
Autorka: Peťka 

Fotky jsou zde 


O Autorce:
Jmenuji se Petra Zemanová.Je mi 8 let,chodím do 3.třídy,mám mladší sestřičku Janičku a bydlím v Bosonohách.
Mezi mé záliby patří-hra na klavír,keramika,ráda zpívám a tancuji,mám ráda koně,doma se starám o kocourka Bertíka a králíčka Ušáčka,se kterými si ráda hraji.Také ráda jezdím na kole a bruslích a moc se mi líbí ve Skautu.Nejraději si venku hraji se svojí kamarádkou Pavlínkou a ostatními kamarády.

 

 


Cvrčkův memoriál 30.9.-2.10.2011


V pátek odpoledne jsme dojeli vlakem do České a šli jsme kousek pěšky na základnu Strážná. Zahráli jsme si hru STOP, kde jsme se dost nasmáli. Po večeři jsme se rozdělili na klučičí a holčičí pokoj, kde jsme spali společně se Světluškami a Vlčaty. Večer jsme si ve spacáku zazpívali s kytarou a pak nám Sodži popřál dobrou noc.
V sobotu jsme se ráno zahřáli u rozcvičky, vztyčili vlajku a zazpívali skautskou hymnu. Pak jsme se vrhli na plnění úkolů Cvrčkova memoriálu. Zkusili jsme rozdělat oheň, zvládnout orientaci v mapě, kluci vyřezali ozdoby na dřevěné hůlce, poznávali jsme hmatem, co je schované v pytlíku, pomocí nápovědy jsme kreslili obrázek a taky jsme si zacvičili aerobic s hudbou. Dorozumívali jsme se Morseovkou – naši Grizzlíci poznali zašifrovaný „parní stroj“. Při zdravovědě jsme zavázali kotník a rameno. Bonusová disciplína byla nepovinná, ale všichni jsme ji plnili – něco nakreslit nebo předvést o budoucnosti za 90 let.
V neděli se opět vztyčila vlajka, po vyhlášení výsledků jsme snědli oběd a pak se vydali na cestu domů. Do Bosonoh jsme se vrátili spokojení v pět hodin odpoledne. 

Zapsal: Vojta 
Fotky jsou zde   
O autorovi:

Jmenuji se Vojtěch, je mi 9 let, od 6ti let jsem v hasičském sboru, kde často jezdíme na závody a většinou se umístíme na stupních vítězů. Od jara 2011 chodím do skautů a od podzimu jsem ve Fénixu šestníkem týmu Grizzly. Rád jezdím na kole, plavu a lyžuji. Mám starší sestru Veroniku a pětiletého bratra Davida.